Pravidelné čištění dávkovače mýdla není jen otázkou estetiky, ale především hygieny, spolehlivosti a životnosti celé pumpičky. Pokud se o něj budete starat, vyhnete se zasekávání, zakysání mechaniky, zápachu i nevzhledným šmouhám na umyvadle či obkladech. Největším nepřítelem dávkovačů je směs zaschlých tenzidů, vodního kamene a bakteriálního biofilmu, která se v tichosti usazuje v trubičce, pružinkách a kolem hrdla. Když pochopíte, kde se tyto vrstvy tvoří a jak je rozpustit, zvládnete dávkovač vyčistit šetrně, do hloubky a tak, aby si udržel hladký chod a čistý vzhled co možná nejdéle.
Než se do čištění pustíte, připravte si pracovní plochu a několik jednoduchých pomůcek: misku s teplou vodou, jemný prostředek na nádobí, jedlou sodu, bílý ocet nebo kyselinu citronovou, starý měkký zubní kartáček, párátko nebo štěteček a mikrovláknovou utěrku. Odšroubujte hlavu pumpičky a dutou sací trubičku, nádobku vyprázdněte a zbytky mýdla opatrně setřete, aby se z nich při čištění nestala „lepicí kaše“. Mechanické díly z kovu a plastu rozdělte na co největší jednotlivosti, ale nic nenuťte silou: mnoho pumpiček má aretační výstupky, které se uvolňují proti směru hodinových ručiček jen o čtvrt otáčky. Pokud si nejste jistí, vyfoťte si rozložení dílů pro bezchybnou zpětnou montáž. Předměty, které přijdou do styku s kyselinami, zkontrolujte, zda nejsou z materiálů citlivých na korozi (např. některé slitiny). Praktické je mít i dvě misky: jednu na odmaštění s jarem a druhou na odvápnění s octem či kyselinou citronovou, abyste procesy nemíchali. Jakmile máte rozebráno a připraveno, můžete postupovat od nejšpinavějších částí k těm citlivějším, aby se nečistoty nepřenášely zpět.
Začněte „srdcem“ dávkovače – pumpičkou a trubičkou, kde se obvykle usazuje želatinová zátka ze zaschlého mýdla a vodního kamene. Trubičku nejprve propláchněte horkou vodou a profoukněte, klidně i několikrát, a pak ji na 15–30 minut ponořte do misky s teplou vodou a kapkou prostředku na nádobí, aby se rozpustily mastné složky. Hlavu pumpy položte do druhé misky s roztokem octa (1:1 s teplou vodou) nebo s roztokem kyseliny citronové (1–2 lžičky na sklenici teplé vody), což uvolní minerální nánosy. Po namočení použijte kartáček a jemně očistěte závity, výtokové hrdlo i okolí pružiny, kde se rád drží biofilm. Pokud trubička klade odpor, protlačte jí špejli nebo párátko, ale netlačte tak, abyste ji natrhli; u tenkých kapilár pomůže střídání teplé vody a sání/vypouštění v čisté misce. Když cítíte, že pumpička ztuhla, zkuste ji promáčknout ve vodě, aby roztoky protekly celou dutinou, a pak důkladně opláchněte. Velmi účinný je i „zpětný proplach“: ponořte sací trubičku do čisté vody, opakovaně stlačujte pumpu a sledujte, zda proudí plynule a bez bublin – to je známka vyčistění ventilků. Nakonec všechny části osušte, aby se na nich znovu neusadil vodní kámen při schnutí.
Samotná nádobka si zaslouží jiný přístup, protože v ní zůstávají film a pigmenty z parfémovaných či barevných mýdel. Nejprve ji vypláchněte teplou vodou a kapkou saponátu, poté nasypte lžičku jedlé sody, dolijte teplou vodu a protřepejte jako koktejl, aby soda mechanicky „obrousila“ stěny. Pokud vidíte bílé mapky nebo zrnitý povrch, je to vodní kámen – na ten platí krátká lázeň v octu (1:1) nebo citronové kyselině, ideálně jen pár minut, aby nedošlo k napadení těsnění v hrdle. Pigmentové stopy z barviv a esenciálních olejů pomůže uvolnit směs teplé vody a kapky alkoholu (líh/izopropyl) – poté ale vždy několikrát vypláchněte pitnou vodou. Na úzká hrdla si vezměte kartáček na brčka nebo lahvový štětec, který dosáhne až na dno a vyčistí i přechody, kde film rád drží. Vnější plášť nádobky otřete mikrovláknem navlhčeným v jarové vodě a nakonec suchým hadříkem doleštěte, aby se netvořily kapkové mapy. U keramických a matných povrchů pracujte opatrně a bez abraziv, aby nezůstaly šmouhy či matná „kola“. Těsnění v uzávěru vyjměte, opláchněte a krátce osušte v ubrousku, protože vlhké gumy snadno plesniví, když je ihned zavřete.
Při opětovném skládání je klíčové nejen pořadí, ale i jemnost zacházení s ventilkem, pružinou a těsněními, která dělají z pumpy „jednocestný“ mechanismus. Po suché zkoušce (stisk bez náplně) nasajte do pumpy čistou teplou vodu a pětkrát až desetkrát promáčkněte – to promaže a uvolní ventilek v jeho sedle. V případě tuhého chodu naneste na pružinu a těsnicí hrany mikrokapku potravinářského silikonu nebo vazelíny vhodné pro styk s kosmetikou; běžné oleje nežádejte, mohou žluknout a zapáchat. Zkontrolujte, zda sací trubička dosedá až ke dnu a není prasklá – křehké mikrotrhlinky způsobují nasávání vzduchu a pumpa pak „prská“. Závity na nádobce utahujte jen do lehkého odporu, aby se těsnění nerozmačkalo a víčko nepopraskalo; u kovových hlavic dávejte pozor na křížové chycení závitu. Ještě před nalitím mýdla proveďte test s vodou: plynulý sloupec bez bublin a bez zpoždění je znamení, že ventilky těsní a pružina vrací zpět bez drhnutí. Jakmile test vyjde, nádobku do dvou třetin naplňte a počítejte s prostorem na vzduch, aby pumpa nemusela překonávat přetlak.
Aby dávkovač zůstal dlouho bez zápachu a bez zadrhávání, hraje zásadní roli prevence a správná volba náplně. Vyhýbejte se přelévání starého mýdla přes staré, raději před každým doplněním nádobku vypláchněte a nechte oschnout, aby se v ní netvořila směska z různých receptur. Hustá mýdla lze zředit 5–10 % teplé vody, čímž omezíte krystaly a lepší průtok; přílišné ředění ale způsobí pěnění a zavzdušnění pumpy. Tvrdá voda urychluje tvorbu kamene – jednoduchým trikem je jednou za měsíc „servisní proplach“: naplňte nádobku teplou vodou, dvakrát stlačte pumpu, obsah vylijte a pak vraťte mýdlo. Pokud používáte přírodní či domácí mýdla s glycerinem, počítejte s lepivějšími zbytky a častější údržbou, zato šetrnějšími vůči rukám i těsněním. Dávkovač na fotobuně (automatický) má navíc trysku, kterou je dobré po sprše orosit čistou vodou, aby parfémové oleje nezaschly přímo na výstupu. Kovové povrchy jednou týdně přeleštěte suchým mikrovláknem, které odstraní otisky, a u chromu nikdy nepoužívejte kyseliny bez následného oplachu. Zlaté pravidlo: čtvrtletně hloubkové čištění, měsíčně rychlý proplach a při každém doplňování krátká hygiena hrdla a závitů.